16/02/2026
Může se stát, že mi zaměstnavatel odmítne vyplatit nemocenskou?
Ano, pokud má prokazatelné podezření, že zaměstnanec není nemocen, ale marod se hodil. V takovém případě může zaměstnavatel neschopenku zpochybnit a neuhradit zaměstnanci nemocenskou.
Např.:
- zaměstnanec je pravidelně nemocen vždy v pondělí po víkendu.
- zaměstnanec dostal výpověď a délka jeho onemocnění je stejná jako výpovědní lhůta.
- zaměstnanec dal výpověď sám a zároveň s výpovědí předložil zaměstnanci na dobu výpovědní lhůty neschopenku.
- zaměstnanec si podal žádost o dovolenou a ta mu byla zamítnuta, tudíž si nechal na dobu požadované dovolené vystavit neschopenku ….
Rozhodnutí Federálního pracovního soudu: Neschopenku lze ze strany zaměstnavaele zpochybnit.
„Hodit se marod“ skončilo: Federální pracovní soud ve svém rozhodnutí ze dne 8. září 2021 (5 AZR 149/21) rozhodl, že zaměstnavatelé mohou zpochybnit lékařské potvrzení, pokud jej zaměstnanec předloží bezprostředně po výpovědi a doba trvání nemocenské se přesně shoduje s datem ukončení pracovního poměru. To znamená, že v tomto případě musí zaměstnanec v případě pochybností prokázat své onemocnění, jinak riskuje zastavení výplaty mzdy.
Případ před Federálním pracovním soudem:
Zaměstnankyně podala výpověď s ukončením pracovního poměru do nejbližšího možného data. Zaměstnankyně navíc předložila zaměstnavateli neschopenku s diagnózou „syndrom vyhoření“, která byla vystavena přesně na dobu výpovědní lhůry jejího zaměstnání. Jinými slovy, zaměstnankyně se hlásila jako nemocná po zbývající dobu do ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel následně odmítl nadále vyplácet její mzdu, podala zaměstnankyně odpovídající žalobu k pracovnímu soudu.
Této žalobě nejprve vyhověl soud prvního stupně a později i krajský pracovní soud. Po odvolání žalované strany byla žaloba nakonec Federálním pracovním soudem (BAG) zamítnuta, čímž zaměstnankyni byl odepřen nárok na pokračující vyplácení mzdy v době nemoci.
Odůvodnění soudu: BAG odůvodnil své rozhodnutí tím, že konkrétní okolnosti vyvolávaly u zaměstnavatele oprávněné pochybnosti o platnosti neschopenky, kterou zaměstnankyně nedokázala vyvrátit.
Zatímco pouhé předložení neschopenky obecně postačuje k prokázání pracovní neschopnosti a v tomto případě je koneckonců zákonem předepsaným důkazním prostředkem, BAG shledal, že neschopenka zaměstnankyně k odůvodnění jejího tvrzení nepostačuje. Zaměstnavatel však může zpochybnit důkazní hodnotu lékařského potvrzení, pokud předloží a prokáže okolnosti, které vyvolávají vážné pochybnosti o pracovní neschopnosti zaměstnankyně.
Přesně to v projednávané věci potvrdil i Spolkový pracovní soud (BAG): Vzhledem k tomu, že potvrzení o pracovní neschopnosti přesně odpovídalo výpovědní lhůtě a bylo dokonce předloženo zaměstnavateli současně s výpovědí, existují vážné pochybnosti o pracovní neschopnosti zaměstnance. Za těchto okolností je nutné, aby zaměstnankyně, vzhledem ke svému důkaznímu břemenu, předložila u soudu konkrétní důkazy o své pracovní neschopnosti (a nikoli pouze prostřednictvím lékařského potvrzení). Jelikož tak neučinila, BAG žalobu zamítl.
Důsledky rozhodnutí pro nemocné zaměstnance.
Ačkoli BAG rozhodl, že zaměstnankyně se již nemůže spoléhat pouze na své lékařské potvrzení, neznamená to, že důkazní hodnota potvrzení o pracovní neschopnosti je ve všech případech oslabena. Naopak: Zaměstnanec musí předložit konkrétní důkazy o své nemoci pouze tehdy, existují-li opodstatněné pochybnosti o své pracovní neschopnosti. Tak je to například v případě, že je zaměstnanec odhlášen z nemoci podle nápadného vzoru (vždy v pondělí nebo po dovolené), nebo, jako v tomto případě, předloží potvrzení odpovídající výpovědní lhůtě ihned po obdržení výpovědi.
Takové pochybnosti však automaticky nevedou k zastavení další výplaty mzdy. Zaměstnanec musí spíše pouze doložit a prokázat svou nemoc. V tomto ohledu může být u soudu jako svědek předvolán lékař, který po zproštění povinnosti mlčenlivosti může vypovědět, že zaměstnanec byl skutečně v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci.
